MEDIA
REVIEW IN WEEKLY VITAL (No. 1276 - 12/3/2021)
THE CANAL - TRANSATLANTIC P(H)O(N)EM SESSION (2CDR by Blue Lizard)
In the early 2000s, I went to a house party. This in itself wasn't anything out of the ordinary. There were a lot of house parties. They all ran the same course. Arrive with a bag full of beers, some CD-rs and money for a takeaway order. All the drinks got drunk sooner than I had planned, so a trip to the shop needed to be arranged. The CDs never got played, and ultimately lost, and the takeaway always took too long and was an anti-climax. This one was different. The main reason for this was that in the host's bedroom I found an album that not only blew me away but dominated me for stereo months after. The album in question was 'Closed on Account of Rabies: Poems and Tales of Edgar Allan Poe'. The album was a selection of Poe's stories and poems read by Iggy Pop, Marianne Faithfull, Jeff Buckley, Diamanda Galas, Ken Nordine and Debby Harry, to name a few, Musically it was powerfully haunting.
When I found it and started playing it, it stopped me in my tracks. Needless to say, a double album of Edgar Allan Poe interruptions does not go down well at a party and I spent the majority of the night listening to it with one of two other people, to use the room as a kind of chillout space when the party elsewhere got too much.When I listen to 'Transatlantic P(h)O(n)EM Session' by The Canal, Czech producer Petr Mareš, known as prof. Neutrino, and Panamanian vocalist Mila Lombardo, I'm reminded of 'Closed on Account of Rabies' as well as the Annabel (lee) album 'By the Sea... and Other Solitary Places' (despite that not being based on Poe's work, more the feeling his work creates internally). 'Transatlantic P(H)o(n)EM Session' uses the work of John Keats, Aleister Crowley, Oscar Wilde Victor Jara, William Blake, Jorge L. Borges, and Poe as its foundations for slightly jazzy, beaty soundscapes. The album works best when the music and words work together. Either by Mareš creating something that evokes the text, thematically or he emotionally taps into what makes the text so powerful. The standout tracks are 'Canto Libre (Victor Jara)' and 'Live at the Dead Academy'. These songs tower head and shoulders above the rest. Musically 'Canto Libre (Victor Jara)' mixes Jara's guitar, wispy synths, and stark beats to create something that has one foot in the past and one in the present. Over this Lombardo recites Jara's words in Spanish. 'Live at the Dead Academy' is effectively the melody from Blake's 'Jerusalem' with a cut up hip-hop backing track, Spanish vocal loop and layers of noise, feedback, reverb, scratching and anything else the pair decided to throw at the audience. What works really well here is that The Canal can translate their music live, and to make it incredibly engaging.
Unfortunately, 'Transatlantic P(H)o(n)EM Session' doesn't quite work as well as 'Closed on Account of Rabies' or 'By the Sea... and Other Solitary Places' for me. The music seems to evoke the essence of the author's work far better. On 'Transatlantic P(H)o(n)EM Session' the music doesn't seem to connect with the words as well. The productions are good, but there isn't anything that makes me go "Yes! This makes me feel the exact same thing as the original story". I'm not saying the music is wishy-washy, but it could have worked better. This feels likes harsh criticism given that it took Mareš and Lombardo over seven years to complete the album, but nothing jumps out at me or lingers after it's finished. As soon as the music ends, I'm on the next song without really thinking about what I've just heard. I want to be gripped by the same mania I felt in a small bedroom in 2004 and anything less just feels like a missed trick. (NR)
ROZHOVOR PRO AMBIENT (13/1/2021)
Mezinárodní projekt Petra Mareše nás propojil telekomunikačním kanálem s Panamou a do éteru vyslal poezii světových klasiků. Nestává se u nás často, že v alternativní elektronické hudbě u nás někdo připravuje svůj projekt více než osm let, a ještě na mezinárodní úrovni. Jedním z takto trpělivých umělců je Petr Mareš z Hradce Králové. Jako hudebník je známý pod pseudonymem Prof. Neutrino a není rozhodně žádným nováčkem. Po řadě sólových desek nyní zkompletoval a vydal hned dvě alba krátce po sobě s panamskou zpěvačkou Milou Lombardo. První deska projektu The Canal - Transatlantic P(h)O(n)EM Session přináší zhudebněné básně světových velikánů a druhý počin vyšel jako elektronický release na značce Blue Lizard pod názvem Dream By Dream. Obsahuje experimentální transmutaci klasické básně A Dream Within A Dream od Edgara Allana Poea v 11 remixových verzích od českých, slovenských a jednoho panamského producenta elektronické hudby.
RECENZE V MUSICSERVERU (Dan Hájek, 2021)
"Album "Transatlantic P(h)O(n)EM Session" funguje především jako celek a stejně jako zmiňovaný ambient od posluchače pro plný zážitek vyžaduje odevzdání se jeho proudu. Odměnou je hudba často až hypnotických kvalit, která se vzpírá času a ve druhém plánu má svými texty co říci i dnešnímu světu. "
https://musicserver.cz/clanek/64957/the-canal-transatlantic-p-h-o-n-em-session/
ROZHOVOR PRO FULLMOON (2020)
Petr Mareš je jeden ze starší gardy redaktorů Full Moonu, z té části, která se svého požehnaného času setkávala na stránkách někdejších hudebního portálu Freemusic. Petr ale nejen píše, je i aktivní hudebník, neznámé vám nebude jeho alter ego Prof. Neutrino, možná jste zaregistrovali i jeho další projekty jako Cold-Boy-Klan nebo The Canal, který tvoří ve dvojici s panamskou vokalistkou Milou Lombardo. Petr je věčný student v tom dobrém smyslu slova, publicista, který má zkušenost s nejednou redakcí v tuzemském tisku. Antropolog, politolog, hudební hledač i ideologický průzkumník.
https://www.fullmoonzine.cz/clanky/moon-crew-46-petr-mares
THE CANAL NA FRONTMANOVI (2020)
https://www.frontman.cz/vybudovali-jsme-novy-hudebni-ceskopanamsky-pruplav
ROZHOVOR PRO AMBIENT.CZ (10/4/2019)
Jak jste přišel na přezdívku Prof. Neutrino?
Tak to bylo, tuším, v době, kdy jsem se hodně zajímal o věci, jako je kvantová fyzika, a četl knihy jako Tao fyziky od Fritjofa Capry. Tehdy se hodně hovořilo, že kvantová fyzika je v podstatě západní analogií východní filozofie, jako je zen-buddhismus, hinduismus či taoismus. Upoutalo mě i to, že elementární částice neutrina dokážou prostoupit skrze sebehustší hmotu, aniž by byl zaznamenán jakýkoliv odpor. Titul prof. už byl pak spíš vtip. Později odlišení od dalších projektů stejného jména. Pod tímto pseudonymem občas píšu i hudební a kulturní recenze.
ROZHOVOR PRO REFLEX (31. 3. 2019)
Laptopový experimentátor Petr Mareš z Hradce Králové vystupuje na hudební scéně jako Prof. Neutrino již přes dvacet let. Za tu dobu prakticky neopustil pozici žánrového solitéra a nekompromisně si jde za svou vizí a novátorskými postupy. Nenechal se zlákat taneční klubovou scénou a vytrvale samploval a mixoval minimalistické smyčky s tajemnými zvuky a hlasy. Právě práce se samplingem se pro něj stala typická, ať již na desítce svých alb, nebo na řadě remixů (Umakart, B4, Sporto, Kora et le Mechanix, Clarinet Factory, ...), ze kterých později sestavil i samostatné album Home Days Revisited or Remixed by Prof. Neutrino.
Rozhovor na Radiu Wave - Startér (2014)
https://wave.rozhlas.cz/starter-a-hudebni-veda-profesora-neutrina-5251116
Neutrino na Radiu Wave - Startér (2014)
https://wave.rozhlas.cz/starter-13-ma-rad-literaturu-5264949
Recenze na The Unquiet Invisible (Dan Hájek, Musicserver, 2011):
https://musicserver.cz/clanek/34737/neutrino-the-unquiet-invisible
Recenze na Seance Fiction (Dead Hungarian, Freemusic, 2003)
https://www.freemusic.cz/clanky/2180-vyzivujici-spodni-proudy.html
S MARYC v rozhovoru na Rádiu Wave
